Videoklip: Marta Kubišová a Waldemar Matuška - Víc nechtěl by snad ani D’artagnan
Text piesne
Ona: Kdybys měl štít svůj stokrát prostřelený,
potom chránila by tě má málá dlaň.
Žádati víc od slabé ženy,
to nemoh by snad ani D’artagnan.
Kdyby si zrak tvůj přítmým unavený,
v pravou chvíli neuměl zvolit zbraň.
Kdybys byl spánkem přepadený,
kdybys byl vidinami obelhán.
Kdyby kůň tvého zběsilého žití,
poztrácel cestou všechny podkovy
a kdyby se slovy co nenasytí,
pak mlčenlivý, zbyl bys tu sám.
Pak věř má lásko uprostřed vlnobití,
věnec vavřínový, na čelo tobě dám.
A celým světem stokrát poražený,
vítězíš v srdci jediné ženy
a místo štítu ochraní tě moje dlaň.
Víc nechtěl by snad ani D’artagnan
On: Kdybych měl štít svůj stokrát prostřelený,
potom chránila by mě tvá málá dlaň.
Žádati víc od slabé ženy,
to nemoh by snad ani D’artagnan.
Kdyby si zrak můj přítmým unavený,
v pravou chvíli neuměl zvolit zbraň.
Kdybych byl spánkem přepadený,
kdybych byl vidinami obelhán.
Kdyby kůň mého zběsilého žití,
poztrácel cestou všechny podkovy
a kdyby se slovy co nenasytí,
mlčenlivý, zbyl bych pak tu sám.
A věř má lásko uprostřed vlnobití,
měl bych v srdci svém jediný lásky chrám.
Ač celým světem stokrát poražený,
zvítězím v srdci jediné ženy
a místo štítu ochraní mě molá dlaň.
Víc nechtěl by snad ani D’artagnan
potom chránila by tě má málá dlaň.
Žádati víc od slabé ženy,
to nemoh by snad ani D’artagnan.
Kdyby si zrak tvůj přítmým unavený,
v pravou chvíli neuměl zvolit zbraň.
Kdybys byl spánkem přepadený,
kdybys byl vidinami obelhán.
Kdyby kůň tvého zběsilého žití,
poztrácel cestou všechny podkovy
a kdyby se slovy co nenasytí,
pak mlčenlivý, zbyl bys tu sám.
Pak věř má lásko uprostřed vlnobití,
věnec vavřínový, na čelo tobě dám.
A celým světem stokrát poražený,
vítězíš v srdci jediné ženy
a místo štítu ochraní tě moje dlaň.
Víc nechtěl by snad ani D’artagnan
On: Kdybych měl štít svůj stokrát prostřelený,
potom chránila by mě tvá málá dlaň.
Žádati víc od slabé ženy,
to nemoh by snad ani D’artagnan.
Kdyby si zrak můj přítmým unavený,
v pravou chvíli neuměl zvolit zbraň.
Kdybych byl spánkem přepadený,
kdybych byl vidinami obelhán.
Kdyby kůň mého zběsilého žití,
poztrácel cestou všechny podkovy
a kdyby se slovy co nenasytí,
mlčenlivý, zbyl bych pak tu sám.
A věř má lásko uprostřed vlnobití,
měl bych v srdci svém jediný lásky chrám.
Ač celým světem stokrát poražený,
zvítězím v srdci jediné ženy
a místo štítu ochraní mě molá dlaň.
Víc nechtěl by snad ani D’artagnan